Historie

Stručné dějiny Knihovny města Olomouce

Veřejná knihovna v Olomouci byla již od svého vzniku 1. prosince 1889 důležitou součástí kulturního života města. Nacházela se v klubovně České besedy v Národním domě, který byl centrem českého společenského a spolkového života. Její otevření bylo důsledkem národnostního boje mezi německou většinou a českou menšinou v Olomouci. Od roku 1920 se na základě Masarykova zákona o veřejných knihovnách (z roku 1919) stává veřejnou městskou knihovnou a sídlí v Salmově paláci na Horním náměstí. Její tehdejší ředitel (Antonín Šprinc) propagoval myšlenku co největší přístupnosti knihovnických služeb, a tak vznikaly pobočky také v jednotlivých městských částech. V roce 1949 byla městská knihovna definitivně přestěhována do budovy bývalého hejtmanství na náměstí Republiky. V roce 1952 zde bylo zřízeno jedno z prvních hudebních oddělení v českých lidových knihovnách. V letech 1953 - 1960, v době existence Olomouckého kraje, působila knihovna pod názvem Krajská knihovna, v letech 1960 - 2002 jako Okresní knihovna v Olomouci. Kromě prof. Šprince existují i další osobnosti, které spojily svůj osud s knihovnou - Klement Králík, prof. Otakar Janovský, František Hrbáček, Jaroslav Michal, PhDr. Jaromír Stříž, a další. V roce 1993 byla zavedena počítačová síť s knihovnickým programem. Začala retrokatalogizace fondu a postupně byly automatizovány jednotlivé provozy. Od roku 2000 poskytuje knihovna na základě smlouvy s městem Olomouc informace dle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Od května 2001 zde funguje Internetové centrum se zaměřením na integraci minoritních skupin obyvatelstva. Prostředky na jeho vytvoření byly získány z grantu poskytnutého evropskými fondy PHARE a ze státního rozpočtu. Pro všechny občany regionu znamená centrum počítačové gramotnosti především skutečně veřejný přístup k Internetu. Od roku 2003 je zřizovatelem knihovny Statutární město Olomouc a knihovna nese název Knihovna města Olomouce. Tvoří ji 16 knihoven na celém území města, má asi 300 000 knihovních jednotek a 12 000 čtenářů, kteří si za rok vypůjčí přes půl milionu knih, novin, časopisů, hudebnin, gramofonových desek a CD.